Šetrných budov je pět procent
6. srpen 2014
Autor: Pavla Čechová
Zdroj: space-in.cz, 6.8.2014
Nedávno přijel na pozvání České rady pro šetrné budovy (CZGBC) představit novou evropskou legislativu k šetrným budovám a při té příležitosti poskytl Space-in.cz rozhovor. James Drinkwater pracuje pro World Green Building Council, jejíž součástí je i CZGBC, od roku 2012. Jeho hlavním úkolem je radit a koordinovat přístup více než 30 evropských poboček ve vztahu k evropské legislativě. Při její přípravě jednotlivé na jednání v Bruselu také zastupuje.
A kolem nové legislativy, která v České republice začne platit v roce 2018, se také točil náš rozhovor.
James Drinkwater přijel nedávno do Prahy na pozvání České rady pro šetrné budovy v některých zemích dokonce začíná dominovat. Máte spočítáno, kolik takových staveb dnes ve světě už stojí?
Ten nárůst je skutečně razantní. Podle našich informací byla ve světě postavena zhruba miliarda metrů čtverečních budov, které získaly certifikaci LEED či BREAM. To je asi pět procent ze všech dnes existujících staveb. Potom je tu ale určité množství těch, které certifikaci nemají, ale přesto kritéria šetrné budovy splňují. Jejich majitelé chtěli jednoduše ušetřit, ale nemají potřebu to potvrzovat certifikátem.
Už v roce 2008 jsme provedli globální průzkum, ze kterého jednoznačně vyplynulo to, že lidi k výstavbě zelených budov ani tak nevedou etické důvody, ale často jsou motivováni čistě materiálně. To znamená, že se pro tuto výstavbu rozhodli kvůli nízkým prvotním nákladům a dlouhé trvanlivosti těchto budov.
Co je podle vás naopak největší překážku pro to, aby se stavělo ještě více šetrných budov?
Příčina je zatím hlavně politická. Je nutné nejprve vytvořit správnou regulaci, která nastaví správný směr a jasně definuje, jaké výhody šetrná výstavba má. Nepochybuji, že pak nájemci a všichni lidé, kteří v budovách tráví velkou část svého času, budou vyžadovat šetrné stavby.
Nezbytné je přestat přemýšlet v relacích okamžité návratnosti vstupních nákladů a začít více uvažovat o celém životním cyklu budovy. Úspora za provoz se přeci projevuje po celý život stavby a je tedy nezbytné přemýšlet v horizontu několika desítek let.
Proč je nutné pro tento typ výstavby zavádět regulace shora, tedy ze strany Evropské unie?
Určitá pravidla existují v podstatě pro každý produkt. Pokud nemají globální, ale lokální charakter, jde tedy o regulaci platnou jen v konkrétní zemi, znamená to pro toto zboží znevýhodnění na mezinárodním trhu. To je problém.
Budovy ale na rozdíl od jiných produktů nelze přenášet do jiných zemí, a proto existuje argument, že lokální regulace by měla stačit. Legislativa EU ale zároveň umožnila, aby si lidé mohli udělat srovnání energetické efektivity. Díky tomu získáte nějaký benchmarking a můžete se srovnávat s jinými zeměmi. Pokud chcete finanční ohodnocení budov, potřebujete mít k dispozici hodně srovnatelných dat.
Místní legislativa má ale v této oblasti pořád své místo. Mohu uvést příklad Španělska, které trpí nedostatkem vody, což je fakt, který místní regulace výrazně zohledňuje. To se ale vůbec netýká kupříkladu Švédska, kde platí zcela jiná lokální legislativa.
Zvedl se v některé zemi odpor proti přísné regulaci?
Vždy máte tři skupiny lidí a firem. První jsou lídři trhu, kteří se do nového okamžitě vrhnou a snaží se vyhovět novým pravidlům. Dále ti, kdo mají vůli vyhovět, ale chybí jim například prostředky a poslední jsou ti, kdo vyhovět nechtějí a reptají. Ve finále to obvykle dopadne tak, že ti lídři, kteří se nové výzvy zhostili, mají oproti zbytku trhu konkurenční výhodu a ti, kdo kladou odpor, ji ztratí.
Můžete přiblížit, jak bude vypadat nová regulace EU, která pro Českou republiku začne platit v roce 2018 a týká se veřejných budov?
V Evropě máme obecně poměrně málo přírodních zdrojů. Nová legislativa se proto zabývá primárně zdroji a jejich využitím. Hledá se společný jmenovatel, který pomůže posoudit energetickou účinnost.
Druhá oblast, které se nová legislativa týká, je konec životního cyklu budovy, konkrétně možností její recyklace. Cílem je nedopustit, aby budova skončila jako obrovská hromada suti, kterou následně vyvezeme na skládku.
Určitá část se má proto týkat stavebních materiálů. Můžete být konkrétní?
Nově vznikl rámec, podle kterého bude možné posuzovat stavební materiály. Hlavním cílem je rozpoznat, zda a jakým způsobem lze budovy z nich postavené dekonstruovat či recyklovat. V praxi to znamená, že majitel bude muset už ve fázi plánování výstavby řešit to, jaký materiál použít. Jako pomůcku chystá EU databázi produktů s environmentální certifikací, což ale ještě předpokládá obrovský sběr dat.
V nové legislativě ale nejde jen o materiály. Zohledňuje vše, co je možné recyklovat – klasickým příkladem je užití dešťové vody při splachování na toaletách.
Máme v Evropě dostatek výrobců takových materiálů? Neskončí to nakonec dovozem kupříkladu z Brazílie?
Trh je globální a také v Evropě existuje mnoho významných výrobců. Nová legislativa ale tlačí na to, aby ti evropští byli konkurenceschopní.
Co se týče veřejných budov v Česku, mnoho z nich šetrných zatím není. Od které země bychom se podle vás měli přiučit?
V Evropě je řada zemí, které se posouvají dopředu mnohem rychleji než ostatní. Například v Nizozemí musí mít všechny nově postavené budovy zpracovanou analýzu životního cyklu. Netýká se to přitom pouze veřejných budov, ale úplně všech nových staveb. A velmi podobnou cestou jdou i Velká Británie a Francie, kde se u státních budov klade důraz na úspornost, protože jejich provoz je financován ze státních prostředků.
Inspiraci je možné hledat i mimo Evropu. Kupříkladu ve Spojených státech vzešla iniciativa ze strany federální vlády, která ve spolupráci s Radou pro šetrné budovy připravila způsob, kterým lze veřejné zakázky na výstavbu zelených budov zadávat koordinovaně. Výsledkem je, že polovina tamních budov má dnes certifikát LEED. Za příklad může posloužit i Singapur, kde se každoročně zpřísňují pravidla pro šetrnou výstavbu, a trh tato pravidla následuje, protože dostává jasnou informaci o tom, kterým směrem se má vydat.
Nakolik fungují vládní pobídky?
Kupříkladu v USA je běžné, že plánování výstavby zabere dva roky. Americká vláda se rozhodla pomoci zeleným projektům tím, že mají před ostatními přednost. Čekací doba na vydání všech potřebných povolení se tak u nich sníží na několik měsíců či dokonce týdnů. To je obrovská motivace a pobídka pro firmy, aby stavěly šetrně.
Zcela výjimečný přístup pak zaujala DNB, největší komerční banka v Norsku,která oznámila, že do pěti let přestane financovat jakékoliv budovy, které nebudou mít parametry šetrné stavby. No a dalším důležitým posunem je krok Evropské komise, která připravuje novelu k dřívější legislativě týkající se toho, že z evropských fondů bude možné financovat výhradně udržitelné stavby.
V Česku je proti jakýmkoliv regulacím z Bruselu zakořeněn velký odpor. Co by ho podle vás mohlo zlomit?
Je třeba vždy rozlišovat, protože regulace může být jak dobrá, tak špatná. Ta dobrá je výsledkem spolupráce všech zainteresovaných stran, naopak špatná regulace vzniká v naprosté izolaci. Může se tak stát, že v platnost vejde kupříkladu nařízení, které je dobré třeba pro polovinu evropských zemí, ale pro zbývající země je nevhodné. Role evropské sítě Rady pro šetrné budovy je proto důležitá, protože se snažíme ze všech poboček sbírat připomínky a spolupracovat na přípravě legislativy tak, aby nikdo nemohl být znevýhodněn.
Rozhovor vedla Pavla Čechová
James Drinkwater od roku 2012 pracuje jako politický poradce Světové Rady pro šetrné budovy, a to konkrétně pro evropskou síť pro šetrné budovy (Europe Regional Network). Na starosti má 30 poboček této sítě.
Drinkwater pochází z Velké Británie, je absolventem University of Cambridge, dříve pracoval jako právník v nadnárodní právní společnosti Linklaters a zabýval se poradenstvím pro firmy v oblastech týkajících se environmentálních a klimatických změn. Jako právní poradce pro oblast šetrných budov pracoval i v Královském institutu britských architektů (Royal Institut of British Architects).
Světová Rada pro šetrné budovy (World Green Building Council, The WorldGBC) je mezinárodní neziskovou organizací, která podněcuje trh k přeměně způsobů, jakými jsou vystavěny, renovovány, provozovány i demolovány budovy a urbanistické celky. Cílem je podporovat šetrné budovy, které jsou environmentálně i společensky ohleduplné a zároveň zvyšují kvalitu života.
Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) je neziskovou organizací, která byla založena v roce 2009 na podporu a realizaci trendu udržitelných budov. Jejím hlavním úkolem je propojit společnosti a organizace z různých sektorů s vazbou na realitní a stavební trh. Jako součást World Green Building Council (WGBC) podporuje odpovědný přístup k udržitelným budovám v rámci celého hodnotového řetězce šetrného stavebnictví. V současné době má téměř 100 členů. Více na www.czgbc.org.
